Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Foyer teplického zámku / vstup zdarma
Lázeňský život v parcích a zahradách Teplic
První historky o objevení pramenů v Teplicích se vyskytly již na počátku 17. století. Teplice se postupně stávaly věhlasným lázeňským městem se spoustou lázeňských domů a pochopitelně i s množstvím parků a zahrad. Po koupelích a lázeňských procedurách mohli hosté navštívit Zámeckou zahradu, výletní místo Letnou, Šanovský nebo Lázeňský park, kde si měli možnost zajít ke kolonádě či picímu pavilónu na pohárek léčivého pramene nebo minerální vody a poslechnout si hudbu v koncertních pavilónech.

Zámecká zahrada
U zámku byla v 16. století vybudována Radslavem Vchynským Zámecká zahrada (park). Nejdříve byla řešena podle francouzského stylu, později byla přeměněna na přírodní park, kterým je dodnes. Nejen návštěvníci lázní se mohli procházet ve stínu staletých stromů a kochat se leskem rybníků. Rybníky zde najdeme dva: Horní, na kterém se pořádaly projížďky na loďkách, ty se zde provozovaly ještě krátce po roce 1945, v současnosti byla tato kratochvíle obnovena. S blízkým ostrůvkem Elisalex je rybník spojen můstkem, který nechal zhotovit v roce 1842 kníže Edmund Clary-Aldringen. Na okraji rybníka dodnes stojí pavilón, který sloužil v létě jako přístaviště loděk a v zimě bruslařům. Na druhém - Dolním rybníce je uprostřed ostrůvek, kde dodnes hnízdí labutě a kachny. Po zamrznutí v zimních měsících poskytoval rybník zábavu ve formě bruslení.
Nedaleký Zahradní dům byl postaven roku 1732 Františkem Clary-Aldringenem. Od 19. století začal být přístupný široké veřejnosti a těšil se značnému zájmu, oblíbená byla zahradní restaurace, v jejíž blízkosti je hudební pavilón, kde hrávali členové lázeňského orchestru. Součástí Zámecké zahrady bylo také koupaliště postavené v roce 1932, které bylo vybavené dvěma bazény – pro dospělé a pro děti, s desetimetrovou věží, restaurací, kadeřnictvím a možností hrát stolní tenis.

Lázeňský park
Vznikl prvotně z městské zahrady ve 2. polovině 19. století. Pod původní budovou divadla, se nacházela klasicistní kolonáda z roku 1835, kde vytékal léčivý pramen. Podávaly se zde bílinská kyselka a minerálky z domácích a zahraničních vod, dále mléko, dárkové předměty a různé pastilky. Na stěnách tu visely tabulky s výsledky analýz pramenů. Uprostřed půlkruhové kolonády byl zvýšený prostor pro hudebníky, ve výklencích stály lavičky pro odpočinek. Kolonáda byla zbourána roku 1931. V roce 1862 byla při 1100. výročí objevení teplických pramenů odhalena Jubilejní kašna. V hudebním pavilónu, postaveném roku 1899, hrával lázeňský orchestr složený z profesionálních hráčů, někdy jej vystřídaly vojenské kapely či hostující orchestry, vedle taneční hudby zde zaznívaly i symfonické koncerty. Hudba se provozovala v odpoledních i večerních hodinách také na terase u divadelní kavárny. Možnost napít se pramene měli uživatelé parku také v původním picím pavilónu. Ten byl s výstavbou nové budovy Císařských lázní v letech 1912-1913 zrušen a nový byl zbudován v kolonádě – v rozšířené části s kupolí, která byla postavena spolu s Císařskými lázněmi. Kromě upravených cest a květinových záhonů park oplývá několika jezírky s kašnami a fontánami.

Letná
Původně byla nazývána také Špitální vrch nebo Královská výšina. Díky přírodnímu parku, vinicím a sadům se stala oblíbeným výletním místem. K procházkám a následnému posezení lákalo hned několik restaurací. Jednou z nich byl Škvárovník, velmi zvláštní stavba „poslepovaná“ z odpadových cihel, kamenů a škváry, s věžičkami, terasami, schodišti a různými výstupky, přibližně od roku 1805 postupně budovaná zednickým mistrem Jerkem a jeho pokračovateli. Byl odtud krásný výhled do okolní krajiny Českého středohoří. Další oblíbenou výletní restaurací byla Stráž císaře Františka Josefa (později Kozí hrádek), postavená díky iniciativě Horského spolku roku 1897, z jejíž rozhledny byl opět malebný výhled do okolí.

Šanovský park
Šanov byla malá vesnička na březích potoka Bystřice. V 16. století se zde objevují první zprávy o využívání léčivých pramenů. Opravdu lázeňský vzhled získal Šanov v 1. třetině 19. století. V roce 1895 byl Šanov sloučen s Teplicemi do jednoho správního celku. Po překlenutí Sviního potoka v Šanově vznikl mezi budovami starých Kamenných a Štěpánových lázní v roce 1873 park, tehdy nazývaný Císařský, později nesl název Sady Československé armády. V roce 1894 byl v parku postaven přes 11 m vysoký pomník vojákům padlým ve válkách od roku1848. Pomník byl stržen za pomoci tanku 1. 6.1948 a na jeho místě byl zhotoven květinový záhon, dnes je zde pomník Julia Payera. Lehký hudební pavilón vévodil parku již v polovině 19. století, v červnu 1899 zde vznikl nový koncertní pavilón, který byl nahrazen současnou železobetonovou stavbou ve tvaru mušle. Po prokázání radioaktivity v teplických pramenech v roce 1904, byl v parku zřízen roku 1911 první radiový emanační pavilón na světě. V prostorách emanatoria se srážela po stěnách teplá voda a uvolňoval se plyn, který se dostával do pórů pokožky. Emanatorium zde stálo do roku 1948, na jeho místě je dnes kašna.
Použitá literatura: Srdečné pozdravy z Teplic a okolí; Srdečné pozdravy z Teplic

Jak vypadal lázeňský život v parcích a zahradách Teplic, si můžete v měsíci květnu prohlédnout na pohlednicích z muzejních sbírek ve foyer teplického zámku.

Nina Holánová